Report ze zápasu: FK Lubná 1959 : FK Komárno-Osíčko
branky: 37. a 81. Havlík - 14. Klas, 90. Žejdlík M. - rozhodující PK Šindelek Jiří
Další nevyzpytatelná cesta, která nás čekala v rámci okresního přeboru vedle tentokráte do vzdálené Lubné, kde jsme se měli v rámci 5. kola okresního přeboru utkat s místním fotbalovým klubem 1959. Fotbalisti z Lubné dokázali v minulém kole zvítězit na půdě Počenic/Tetětic těsně 2:3, což v tabulce v celkovém součtu znamenalo klidný střed tabulky. Poprvé ukořistit všechny 3 body se rovněž povedlo i našim borcům, kteří si na domácím hřišti poradili se sestupujícím z 1.B třídy - mužstvem z Roštění vysoko 6:2.
Trenér Josef Šindelek neměl určitě bezstarostnou cestu. Na srazu před zápasem se mu hlásilo "jen" 13 hráčů. Úzká lavička náhradníků z důvodů absentujících Kunze, Nesvadby, Koukala, Holuba, Oravy a Ondrouška proto čítala pouze dvojici Šenkyřík a Matušů. I přes počáteční lapálie musel kouč postavit domácím konkurenceschopné mužstvo, kterým před zápasem rozdal taktické pokyny a šlo se na věc. Hlavním rozhodčím byl pro tento zápas p. Tříska.
Utkání začala obě mužstva ze zabezpečených obran. Přesto se v obranách objevovala okénka, které mohly být potrestány na obou stranách. První mohli nedůraz v obraně potrestat domácí, když domácí hráč obešel Kulajtu a předkládal míč jako na zlatém podnose svému spoluhráči, který však v dobré pozici nedokázal důrazně zakončit a vracející se Tvarůžka zachránil Komárno před pohromou. O pět minut později z nenápadného centru zazvonilo nad Šindelkovou hlavou břevno, které probudilo naše hráče z letargie a i my jsme se poprvé vážněji osmělili zásluhou Žejdlíka, který se ocitl na chvíli nehlídaný, ale jeho hlavička v brance neskončila.
Promarněná šance nás však nemusela dlouho mrzet. Za pár okamžiků rozehrál standartní situaci Majkus. Přetažený centr na zační tyč si ve vzduchu našel Žejdlík, který vrátil míč hlavou na zadní tyč, kde se v tu chvíli pohyboval Klas, který ač z těžké pozice, tak přeci jenom procedil míč kolem tyče a poslal Komárno do vedení - 0:1.
Inkasovaná branka domácí hráče nepoložila, ba naopak to byli domácí, kteří od této chvíle měli mírně herně navrch, ovšem jejich pokusy o zteč převážně přes střed hřiště, narážely na dobře fungující obranu v čele s bezchybným M. Žejdlíkem. Postupem času se odvážněji do útoku pouštěli i naši hráči, ale chyběla překvapivá přihrávka, či dalekonosná střela. A právě proto to naši hráči zkoušeli především po stranách přes centry. Na centr od Václavka nedosáhl o pár centimetrů Klas. Stejný hráč byl zhruba 10 minut před koncem ve vápně po prostrčení stažen, ovšem k nevoli našich hráčů zůstal tento zákrok bez větší pozornosti hlavního rozhodčího.
V další důležité situaci prvního poločasu si nemohli hráči stěžovat na nikoho, pouze na sebe. Akce z 37. minuty byla ze strany domácí ukázková. Hráč domácích Havlík, kterého bylo po celý zápas plné hřiště převzal zhruba na 40 metrech míč. Nejprve si míč efektně zpracoval, poté si pohrál s bránícím Kulajtou a zatáhl míč do středu hřiště, kde si poradil i s dalším hlídacím psem M. Žejdlíkem i brankářem Šindelkem, který si na míč sice sáhl, ale jeho cestě do brány již zabránit nedokázal - 1:1.
Hráči Lubné po vyrovnávací brance řádně ožili a do konce poločasu podnikli několik nebezpečných breaků, se kterými si však naši hráči naštěstí poradili a za vážnější se dala považovat pouze střela domácího hráče ze střední vzdálenosti, která donutila Šindelka k tygřímu skoku. Ani tato, ani žádná jiná střela se již v prvním poločase neujala a tak oba týmy odcházely do kabin za nerozhodného stavu 1:1.
Druhou půli začali lépe domácí hráči, kteří se poprvé od příchodu z kabin osmělili již po 5. minutách hry, kdy centrovaný míč do pokutového území musel vyrazit Šindelek na roh. Naši první šanci měl po centru Tvarůžky Orel, který v dobré pozici hlavičkoval jen těsně nad domácí branku. Aktivita obou mužstev byla citelná, oba týmy chtěly strhnout vedení na svoji stranu. Domácím vycházela kombinace, nám zase rychlé protiútoky. Po čtvrthodině hry se odražený míč dostal k Žejdlíkovi, který ještě nahrával na lépe postaveného Lukáše, který svoji slabší nohou mířil těsně vedle domácí svatyně.
Obraz hry se neměnil. Domácí hráči byli o něco málo aktivnější a také měli častěji míč na svých kopačkách, ale hosté z Komárna houževnatě odolávali. Když to domácím nešlo z kombinace, tak to párkrát zkusili z uctivé vzdálenosti. Jako třeba v 25. minutě, kdy musel nebezpečnou prudkou střelu Šindelek likvidovat až na dvakrát. Ihned po dlouhém výkopu propadl míč ke Klasovi, který se dostal za obránce a vyslal pohotovou střelu na branku, kde však byl připravený domácí brankář, který jeho pokus lapil.
Pomalu se blížil konec zápasu a ani jeden tým nebyl s remízovým stavem spokojen. Domácí se několikrát pokusili o nabourání dobře fungující obrany, ale vždy jim chyběla předfinální a finální přihrávka. To my jsme byli v akcích směrem dopředu přímočařejší. Krásnou akci předvedli deset minut před koncem zápasu Žejdlík s Lukášem. Žejdlík nejprve poslal do úniku Lukáše, který mu míč vrátil a první jmenovaný poté prudkou střelou k tyči donutil domácího brankáře ke skoku a následnému vyražení na rohový kop. Tento rohový kop zahráli naši hráči velmi dobře a nebýt zbrklého zakončení Kulajty, jež byl sám před brankářem, mohlo Komárno pomýšlet na 3 body.
Ovšem opět se projevilo nepsané, ale časté, pravidlo "nedáš - dostaneš". V 37. minutě nenápadně pronikli domácí po pravé straně až k hranici pokutového území, kde přišel přetažený centr na zadní tyč, kde si nerozuměl Orel s Kulajtou, míč se dostal k Havlíkovi, který napálil míč směrem na Šindelka a za pomocí teče od Orla se míč dostal až za brankovou čáru a domácí z nenadání vedli 2:1.
8 minut před koncem tak dostalo Komárno nový impuls a hráči museli makat nadoraz, jestliže chtěli s utkáním ještě něco udělat. Pět minut před koncem zápasu přišel nepochopitelný skrat domácího brankáře, který ač už měl míč ve své moci, tak se pokusil ohrozit "karate" kopem Žejdlíka. To nezůstalo bez povšimnutí hlavního rozhodčího, který tento nepochopitelný a do fotbalu nepatřící projev mentální agrese ohodnotil jako přestupek proti pravidlům a udělil domácímu brankáři žlutou kartu a nechal nařídit nepřímý volný kop. Jako střelec byl připraven Klas, který po dlouhém protahování nakonec branku přestřelil.
Už už to vypadalo, že domácí těsné vedení udrží, když přišel v první minutě nastavení tlak Komárna a skoro všichni hráči byli nastěhovaní v těsné blízkosti pokutového území. Centrovaný míč si našel Klas, který posunul míč na stopera M. Žejdlíka, který se s míčem nemazlil a prudkou střelou ho poslal skrz klubko hráčů do branky a v komárenských řadách vypukla gólová euforie - 2:2. Následující dvě minuty se již před oběma brankami nic závažného nestalo a tak utkání dospělo do penaltového rozuzlení.
V něm jsme udrželi pevnější nervy a přesnější mušku a zároveň se jednou vyznamenal Šindelek, který v rozhodující sérii nejprve penaltu chytil a následně také proměnil a tak doplňkový bod za výhru na pokutové kopy k nelibosti domácích hráčů a fanoušků putoval, troufám si říci že po právu, do Komárna.
RESUMÉ: "Zápas byl od začátku vyrovnaný, šance se střídaly na obou stranách. Poločas skončil zaslouženou remízou. Ve druhém poločase jsme měli o něco více šancí my, ze hry pro změnu domácí, kteří se těsně před koncem zápasu ujali vedení. My jsme však nesložili zbraně a svoji houževnatostí a bojovností jsme si přeci jenom pro kýžený bod došli. V penaltové loterii jsme ukázali chladnokrevnost v zakončení a podržel i brankář Šindelek. V příštím zápase chce vzestup formy potvrdit proti starému známému Chvalčovu. Body zůstanou doma."
Martin Žejdlík
střídačka: Matušů, Šenkyřík
diváci: 100
rozhodčí: Tříska