REWIEV ze zápasu FK Komárno-Osíčko : TJ Ludslavice
Zápas o 6 bodů se hrál na sic promoklém, ale kvalitním terénu za typicky podzimního počasí. Jak jsem již psal v preview, čekal naše borce odhodlaný a dobře technicky vybavený soupeř, a tak se naše vítězství rodilo o poznání obtížněji, než si někteří fanoušci představovali.
Do utkání vstoupili naši hráči s poučením z minulých zápasů proti tomuto soupeři a to neinkasovat v prvních minutách utkání. A mohli jsme to být my, kdo mohl po pár okamžicích skórovat jako první, Jarda Žejdlík doběhl zdánlivě ztracený odražený balón a nacentroval do šestnáctky, ovšem míč, jež proletěl skrz malé vápno nedokázal nikdo usměrnit do branky. V 5. minutě se poprvé odhodlali hosté ke střele a prudká střela z 20 metrů jen těsně proletěla kolem pravé tyče. O dvě minuty později přišlo pro naši obranu první varování a zároveň potrestání, že nesmí dávat hráčům hostů prostor ke střele. Střední záložník vystřelil prudce, trefil břevno a vyběhnuvšího Bancika hlavou přehodil Kavan a bylo otevřeno skóre utkání 0:1.
Po nepříznivě vyvíjejícím se začátku se ovšem domácí hráči otřepali a po krásné kombinační akci mohl v 9. minutě vyrovnat Dušan Klas, jenže zakončoval nedůrazně a z protiútoku mohli jít do dvoubrankového vedení hosté, jenže křižnou střelu z levé strany vytěsnil gólman Bancik na roh, ze kterého hosté vytěžili pouze střelu do náručí brankáře. V minutě 12té se nám podařila opět pěkná kombinační akce po ose Orava-Nevtípil a zakončující J. Žejdlík pálil sice tvrdě, leč nepřesně. O dvě minuty později mohl po hrubé chybě hostujícího brankáře vyrovnat Jiří Doležal, ovšem nedokázal dotlačit balon do prázdné branky. O minutu později jsme zahrozili po dlouhém autu, ovšem gól z toho nebyl pouze roh. V 16. minutě unikli domácí obraně hostující křídelníci, kteří si nedělali se zakončením hlavu a tvrdě prověřili pozornost Tomáše Bancika, který vyrazil balón na roh. Od té doby měli hosté více ze hry a naší obraně vznikaly problémy hlavně díky útokům po stranách.
Naše další šance na sebe nenechala dlouho čekat po centru z pravé strany hlavičkoval dobře J. Žejdlík, ovšem brankář hostů byl na místě. Za pár okamžiků to byli zase hosté, kteří opět zahrozili a co bylo alarmující tak opět po brejku z pravé strany. V 24.minutě byla opět obrana dezorientovaná a hostující útočník s balónem proběhl kolem našich hráčů jak mezi kuželama ovšem naštěstí vystřelil vedle. Od tohoto okamžiku si naši hráči vytvořili "platonický" tlak, jenže všechny přihrávky nebo pokusy o překvapení soupeře končily buď na kopačkách hostů a nebo v zámezí. Větší šanci měl snad jen Michal Matušů, který z přímého volného kopu pouze prověřil hostujícího gólmana v klidu stojícího na brankové čáře. Pár okamžiků na to byla k vidění další ze série povedených kombinací a opět u toho byli Orava a Nevtípil, kteří připravili pozici pro Jiřího Doležala, který však mířil vedle. Od tohoto okamžiku upadla hry do podprůměru, hrálo se ve středu hřiště se spoustou nepřesností a velkým množstvím pokažených přihrávek. Za zmínku snad stojí pokus J. Žejdlíka z 38.minuty, kdy střelou zpoza šestnátky jen vyprášil rukavice do té doby spolehlivě chytajícího hostujícího brankáře. Schylovalo se ke konci poločasu, domácí tlačili, ovšem šance ze 42.minuty mohla přinést katastrofu, ovšem spolehlivě chytající Tomáš Bancik vyrazil prudkou a dobře umístěnou střelu z 25 metrů na roh, ze kterého hosté nic víc nevytěžili, než náš protiútok a 2 šance J. Žejdlíka a 1 šanci Doležala. A tak rozhodčí ukončil první půli a na poločasový "párek" se veseleji odcházelo hostujícím hráčům, kteří dali domácím lekci z protiútoků. 0:1 byl tedy poločasový stav. V kabině domácích proběhla technická porada, při které si hráči vyříkali co se udělalo špatně a co by se mělo udělat jinak. Pak se navzájem povzbudili a šlo se na věc. Trenér jistě hráče nabádal, aby si dali pozor na začátky zápasů, které máme poněkud slabší. Po 15 minutách oba teamy vybíhaly na trávník za stavu 0:1 pro hostující Ludslavice.
Druhý poločas začal přesně tak jak neměl. Hráčům jistě ještě v hlavě kolovala věta: "pozor na začátek utkání", a tak se plně nesoustředili na hru, protože chaos jaký předvedli tak to se jen tak nevidí. 2 špatné a nedůrazné odkopy měly za následek skrytou střelu k levé tyči a brankář Bancik, jež měl zakrytý výhled uviděl míč až v síti - 0:2 přesně se trefil Vlček.
V tu chvíli se mohlo zdát, že je po zápase a že naši borci opět utrpí jednu ze svých klasických porážek od Ludslavic. Jenže hráči se z neštastného a rychlého gólu zbrchali až neuvěřitelně rychle. Za minutu po gólu na 0:2 mohl korigovat skóre Nevtípil, jenže jeho dalekonosný pokus skončil jen v náručí vděčného brankáře. Za 3 minuty střela téhož hráče skončila také u brankáře hostí. A právě tyto dvě střely byly znamením, že do třetice všeho dobrého. Po ťukesu ve středu hřiště se dostala kolmá přihrávka k těsně bráněnému Dušanu Klasovi, který i přes ostrý úhel a dotírajícího protihráče prostřelil křižnou střelou k pravé tyči brankáře hostí - 1:2. Od té doby panovalo, jen na vyjímky, jedno mužstvo a to FK Komárno-Osíčko. Po většinu času měli naši hráči míč na svých kopačkách, předváděli rychlý a fyzicky náročný fotbal ovšem do většího zakončení se bohužel nedostávali a akce končily většinou před šestnáctkou nebo odkopem hostí.
Až v minutě 18té mohl centrovaný míč zaplachtit za záda brankáře, ovšem ten měl pro tuto chvíli štěstí a míč na dvakrát lapil a z následného výkopu šli hosté ve výhodě na domácí obranu, ale situaci nevyřešili fotbalově a z následného rohu nebylo nic. Běžela nám 25 minuta a ke střele se odhodlal poprvé v zápase i Radim Vagač, jehož křižnou střelu brankář se štěstím zlikvidoval. O minutu později vystrčili růžky také ještě hosté, kteří se nespokojili s jednobrankovým vedením a průnikem po pravé straně chtěli dát na vědomí, že si musí domácí obrana dávat ještě velkého majzla na hostující nájezdníky. Po této akci ovšem jakoby se spokojili s jednobrankovým výsledkem už na dobro. Míče byly ze strany Ludslavic nakopávané, záloha nedoplňovala útočníky, kteří se sice rvali, ovšem domácí fungovali jako dobře seřízený stroj. A tak se Komárno nadechlo k závěrečnému tlaku, který vyústil ve vyrovnávací gól. Tento gól patří do kategorie těch štastných, protože i zástěra mojí babičky by brankáři asi nepomohla. K rozehrání standartní situace v 31. minutě se dostal Radim Vagač, který střílenou přihrávkou z dobrých 40 metrů vyrobil typické housle brankáři hostí, kterému nezbývalo než se náležitě červenat - 2:2.
O dvě minuty později to mohlo s červeno-zelenými vypadat ještě lépe, to by však musel Libor Orava trefit čechraný míč od J. Žejdlíka o mnoho lépe a možná i levou nohou ! V 37. minutě přišla opět akce, pro které se hodí chodit na fotbal, kombinační akci rozjel J. Žejdlík, posunul na Klase, který vrátil pod sebe na nabíhajícího Vagače, který otočil skóre zápasu z 0:2 na 3:2 pro nás. Poté šlo vidět jak se hráči Ludslavic zhroutili. Popadali na zem a nevěřícně kroutili hlavami, ovšem za stupňovaný nápor si to naši hráči zasloužili. S postupem času ubývalo sil a tak se náš trenér rozhodl učinit 2 změny v sestavě, kdy vyčerpané útočníky nahradili čerství hráči. A právě jeden z nich měl 2x blízko k tomu aby pojistil vybojované vítězství domácích a to jmenovitě Václav Matušů, kterému chyběly jen centimetry, ovšem bylo jich mnoho. A tak po nastavení obligátních 2 minut pískl rozhodčí konec a po děkovačce fanouškům jsme mohli jít z vesela do kabin zapět vítězný pokřik.
Výborně pískal sudí Veselý, který i přes v závěru těžký terén udržel hru ve vší počestnosti a smyslu fair-play. Mužstvo Ludslavic předvedlo solidní výkon, ovšem nedokázali udržet dvoubrankový náskok a to se proti teamům, které mají momentálně formu (FK Komárno) nemusí a taky nevyplatilo.
Sláva vítězům, čest poraženým.
Nejlepší hráči zápasu: Vagač Radim, Nevtípil Jakub, Klas Dušan
Sestava FK Komárno-Osíčko: Bancik T. - Matušů M.,Žejdlík M., Orel R., Hruška V. - Nevtípil J., Doležal J., Žejdlík J., Vagač R., - Orava L. (Ondroušek M.), Klas D.(Matušů V.), nenastoupili: Šindelek J., Indruch P.
=gio=